Kelebek

Jedná se o hravé plemeno holubů původem z Turecka, které dokáže létat s potěšením ve stylu létajícího roje včel nebo komárů. Kelebek je po tleskači Takla druhým nejoblíbenějším plemenem holubů v zemi původu. Další jsou Dunek, Adana, ... . Tělesnou konstrukcí se jedná o holuba střední velikosti s dokonale přiléhavým peřím. Nohy jsou vyšší s mírným zapeřením (punčošky), ocas ve tvaru "V" má 14 kormidlovacích per. Křídla jsou zakulacená dobře přiléhající k tělu. Barva očí může být vikvová, perlová, žlutá, ale jsou i jedinci s různobarevnou barvou očí. Barva kelebeka je rovněž pozoruhodná. Jsou jedinci v barvě bílé s barevnou hlavou a ocasem, jsou i jednobarevní či ve směsi barev. Podle tureckých chovatelů jsou nejlepší letci a akrobaté holubi v bílé barvě s černým ocasem a "vousy" - Balikesir. Let i barva holuba je závislá od regionu, kde byl vyšlechtěný.

Vím, že je obtížné sehnat opravdového čistokrevného Kelebeka. Holubi, kteří jsou k nám dováženi z blízkého Německa, jsou již směsky z různých regionů Turecka. Tyto holuby se dále kříží mezi sebou a tím se ztrácí charakteristické znaky Kelebeka (zbarvení a hlavně styly letu). Je to vše o štěstí a o dlouho trvající práci s těmito holuby.

Holubi se za letu proplétají ve velké a mnohdy i v nedohledné výšce. Ani jeden z holubů neletí stejným směrem, mění rychlost i směr letu, otáčí se vertikálně i axiálně kolem osy, letí střemhlav směrem k zemi a zpět na oblohu. Právě při letu k zemi se točí kolem osy s přitaženými i roztaženými křídly a na znamení dropera se dokážou z výšky vrhat k zemi rychlostí připomínající střelu. Pohled na hejno létajících kelebeků je pro holubáře i nezasvěceného chovatele úžasný zážitek.

Létání na klícku

Při soutěžním létání se vypouští 4, 6,nebo 8 holubů. Let trvá 30 minut. Za letu musí kelebek předvádět hravý styl letu. Musí měnit výšku a rychlost letu, předvádět akrobatické kousky (spirály, střemhlavý let). Je také důležité udržet holuby ve vzduchu přiměřeně dlouho. K letu je nutné vybrat takové jedince, kteří dokážou předvádět všechny styly letu. Holuby, kteří nechtějí létat a snaží se přistát za každou cenu, je potřeba vyřadit.

Mé krátkodobé zkušenosti z chovu a tréninku kelebeků jsou:

• nevypouštět holuby za silného větru a deště - rádi si zalétnou
• nevypouštět holuby za přítomnosti dravců na obloze - rozlétnou se nekontrolovatelně do stran
• být trpělivý při tréninku mladých holubů, kteří nechtějí létat
• nebát se holuby nakrmit
• navyknout včas holuby na dropery - do budoucna se to vrátí mnohokrát
• při kroužkování mladých holubů použít kroužky s adresou - ušetříte čas s nácvikem nových holubů v případě ztráty při tréninku (většinou se mi holubi vrátí, chovatelé volají)

Zpracoval: Josef Voráček

Vložte svůj text...