Armavirský tleskač dlouhozobý bělohlavý
Jiné názvy : S: Armavirský tlieskač, N: Armavirer Klatschtümmler,R : Armavirskij dlinokljuvyj bělogolovyj bojnyj kosmač
2. Původ a rozšíření : plemeno bylo vyšlechtěno v městě Armavir v Rusku, jež je i centrem chovu, včetně oblasti Rostovské, Krasnodarské, Donské, celé Kubáně aj., chová se i za hranicemi Ruska, spíše ojediněle v Litvě, na Ukrajině, částečně v Pobaltí, v Německu a v poslední době se mezi tyto země řadí i Česká republika. Koncem 18. století chovatelé Armaviru ze základu severokavkazských dlouhozobých rousných tleskačů a křížením žlutých a červených štítníků, žlutých a červených celobarevných, získali holuby červeno-strakaté a žluto-strakaté. Zaujali je mezi nimi holubi, kteří měli bílou hlavu a ostatní tělo žluté nebo červené. Byl vytvořen první standard v ústním podání a bylo potřeba dalších 80 až 100 let, aby bylo vyšlechtěno a ustáleno nové plemeno - Armavirský bělohlavý dlouhodobý rousný tleskač.
3.Skupina / zařazení : rejdiči dlouhozobí - tleskači
4. Velikost kroužku : průměr kroužku 12 mm
5.Charakteristika plemene :* Celkový vzhled : silný, hrdý holub, harmonických tělesných tvarů, impozantní stavby těla a vznešeného vzhledu, přesto působící lehkostí, 34 až 37 velký s delším zobákem* Exteriérové znaky :Hlava : suchá, protáhlejší, mírně ploché temeno, bez chocholky nebo s lasturovitou chocholkou od ucha k uchu, přecházející v hřívuOči : jako u většiny bílých holubů ( bílá hlava ) jsou tmavéObočnice : světlá - bílá, hladká, jednoducháZobák : světlý, tenký, rovný, 24 mm +- 2 mm dlouhý, (měřeno od koutku zobáku po šišku ), na konci lehce zahnutý, horní i dolní zobák stejné barvy, světlé s tělovým odstínemOzobí : skoro neznatelné, velice slabě vyvinuté, nevýrazné, hladké a bíléBarva : červená - stejnoměrně rozložená, sytého odstínužlutá - dukátově žlutá, sytého tónušedavá - "myšová, vrabčí" - rovnoměrně rozložená po celém opeřenígorelya - černá s "ohnivým-řeřavým" odstínemLesk : požadovaný je odpovídající příslušné barvěSvit : lehce znatelný, odpovídající příslušné barvě, není podstatnýOpeření : husté, pevné, utažené, svitné, osy per jsou tenké, ale pružné, prapory široké. Barevné opeření musí mít sytý odstín, každé péro na zádech, štítech a ocase má tmavší lemování po svém vnějším ovodu. Na bocích jsou druhotná péra jako tenké vlasy, což je znak skutečných a pravých armavirských bělohlavých tleskačů - znak čistokrevnosti.Pernaté ozdoby : chocholka široká od ucha k uchu, vysoká, hustá, přecházející plynule na zadní části krku v hřívu, barva chocholky je z obou stran shodná se základní barvou.Kresba : holubi jsou v základu barevní, bílá je hlava ( 15-20 mm ), letky první řádu ( 7 - 10 ) a rousy. Na horní straně těla, křídel, ocasu a nadocasí je každé péro po okrajích tmavě lemované.Postava : úměrná růstu a velikosti, trup je delší, lehce se sklánějící k ocasuZáda : v ramenech široká, delší, plynule se svažující k ocasuKrk : středně dlouhý s lehkým prohnutím, plynule přecházející v trupHruď : středně široká, mírně vyklenutá, ale pravidelně zaoblenáKřídla : dlouhá, pevně přitažená k tělu, dotýkající se špičkami u konce ocasu a ležící na něm, při složeném křídle vystupuje 10, 9 a 8 péro prvního řádu nad obrys a vytváří " štítky ".Ocas : dobře utažený, pevný, složený z 12ti širokých ocasních pér, běžné délkyNohy : silně opeřené, rous hustý a pravidelně utvářený, bez mezer, ve tvaru obráceného talířku, supí péra na holeních směřují dozadu, 120 až 150 mm dlouhé
Péče : pozornost věnujeme pernatým ozdobám, především rousům a supím pérům, které v chovné sezoně zakracujeme. Jinak péče běžného charakteru.
Malé vady : chocholka nízká, nepravidelná, nepřechází v hřívu, nebo z boku hlavy a bílá, křídelní letky 1.řádu od 5 do 7, asymetrie - nestejný počet bílých pér v levém a pravém křídle v poměru 6:7, 1 až 2 bílá péra v ocase, ale jen krajní, obočnice zažloutle zbarvená, oči šedé, hloubka kresby hlavy více než 30 mm a mírně protažená bílá skvrna pod zobákem, břicho bílé více než 60 mm ( nezatažené ) a ne více než 4 bílá péra v podocasí.
Velké vady : strakatost hlavy, hlava hranatá, strakatost ocasu a křídel, různé zbarvení očí, jinak zbarvené oči než tmavé a šedé, jinak zbarvení obočnice, středozobost, nebo zobák delší či kratší než udává standard, svěšeno-křídlost, potřes krku, z větší části barevné a řídce opeřené rousy, bílá "kalhotka ", více než 3 bílá péra v ocase na kraji nebo 1 uprostřed ocasu, rousy a supí péra menší než 6 cm, ocas nesený výše než je linie těla, polámaná péra v rousech, nerozvinutá péra, nesplněný letový výkon.*
Pořadí důležitosti plemenných znaků :l. typický způsob letu, výkon a exteriérové předpoklady výkonu2. kvalita opeření, pernaté ozdoby, postava, hlava, zobák3. kresba, oči, obočnice, barva* Letové vlastnosti :Let : plynulý, rozvážný s přechodem do sloupu, následují rychlé přemety s charakteristickými údery křídel - tleskáním, každý výstup do sloupu provádí holubi individuálně nebo jen několik jedinců ve skupince - v malém hejnku. Přemety jsou prováděny např. od armavirských krátkozobých klidněji a dávají možnost je dobře sledovat. Dobře trénování holubi mohou léta několik hodin i ve velké výšce. Plně dostačující je však let 1 až 2 hodiny. U tohoto plemene je typické "hrabání" nohama ve vzduchu při sloupovém letu nahoru i dolů.6.
Použité materiály : - Standard Asociace chovatelů tleskačů Ruska- Původní standard převzatý z ústního podání- Materiály chovatelů armavirských tleskačů z Ruska a Litvy- Soukromý archív autorů7.
Zpracovali : Lumír a Anna JUSTOVIčlenové Asociace chovatelů tleskačů RuskaDne : 18.března 2007
Doplňující údaje/poznámky : holuby s krajními bílými péry chovatele z Armaviru nevyřazovali z chovu a byli nazývání "desetipéráky". Častěji než s s bílými krajními péry v ocase se setkáme s větším či menším počtem bílých pér v letkách. Nesmí být méně než 7 a více než 10. Je-li u holuba více než 10 bílých pér v křídle bude viditelná jeho loketní část, odkryje se a bude viditelná na barevné ploše štítu. Následně dochází u těchto jedinců k dalšímu zvětšování výskytu bílé barvy, což je z chovatelského hlediska nežádoucí. Nevadí však ojedinělé bílé pírko na těle. Kresba neodpovídající standardu předurčuje takovéhoto jedince k vyřazení z chovu. S přibývajícím stářím se zvětšuje a prodlužuje zbarvení bílých ploch. Má-li holub větší zákres hlavy než 30 mm, je vhodnější takového holuba vyřadit, může se u něj objevit i bílá skvrnitost po těle většího rozsahu. Kresba hlavy musí být přesná, rovná a jakoby narýsovaná.Výška zarovnání v toleranci standardu je lehce určitelná. Vezmeme hlavu holuba, položíme prst na horní zobák a lehce stlačíme zobák k voleti holuba. Je-li zákres kresby hlavy níže než je špička zobáku, je zákres hluboký a holuba z chovu vyřazujeme. Čím výše je tento zákres hlavy. Tím líp, ale naznamená to, že bude bílá jen čepička. Kresba musí zaujímat hlavu a protáhnout se pod zobák.Chocholatí a hladkohlaví jsou považování za samostatné linie. Do 40.let byli chování jen hladkohlaví ptáci a následně byla vytvořená i chocholatá linie. U chocholatých proto klademe důraz na širokou a vysokou chocholku, které doplňuje bílé rousy a u hladkohlavých klademe důraz na úzkou hlavu s dlouhým a úzkým zobákem.Jedná se o poměrně náročné plemeno na chov, je složité docílit ideálních jedinců v této kresbě. Přesto se jedná o krásné holuby, kteří vyniknou jak po stránce exteriéru, tak po strance letových schopnosti.